Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Problém pro oddlužení CNN. Stanice investovala bez vědomí nového majitele

Lidé z Warner–Discovery se nestačili divit, kam zmizelo 350 milionů dolarů.

Problém pro oddlužení CNN. Stanice investovala bez vědomí nového majitele
ilustrační foto | Profimedia.cz

Americká zpravodajská televize CNN letos investovala do nového ryze internetového vysílacího formátu CNN Plus 350 milionů dolarů. Co je na tom? Pouze tolik, že v době, kdy CNN o investici rozhodla, již bylo dohodnuté převzetí její mateřské firmy Warner konkurentem Discovery – a jeho šéfové, kteří akvizici dohadovali, neměli o tahu CNN ani ponětí, píše list Financial Times.

Pro nově vzniklou společnost Warner–Discovery je to nemilá zpráva, protože přichází ve chvíli, kdy se firma snaží zbavit co největší části svého zadlužení, jež celkově čítá 55 miliard dolarů. Původcem nepěkného překvapení je Jason Kilar, dosavadní šéf Warneru, jenž tušil, že po uzavření fúze v hodnotě 43 miliard dolarů – očekává se letos v dubnu – už ředitelovat nebude. Tušil zjevně správně.

Hodně neznámých

Spuštění streamovací služby je jedním z největších strategických rizik CNN od doby, kdy ji Ted Turner v roce 1980 spustil, tehdy jako první 24hodinový kabelový zpravodajský kanál. Začátek nové služby je vždy riskantní sám o sobě; zde se však musí CNN vyrovnat s případně vlažným přístupem nového majitele, společnosti Discovery. Minulý týden nebylo jasné, jaký zaujme ke streamování přístup.

Hlavní roli proto hraje čas. Spuštění CNN Plus je plánováno na tento měsíc, zatímco spojení Discovery–Warner by mělo být ukončeno brzy poté, v dubnu. Pro CNN Plus je tak životně důležité, aby začala s vysíláním ještě před formálním dokončením převzetí.

Při vytváření širší streamovací strategie pro nově vzniklou společnost Warner Bros. Discovery bude management muset rozhodnout, zda bude pokračovat v investicích do budoucnosti CNN, která je postavena na platformě nekompatibilní s HBO Max, vlajkovou lodí Warneru.